Taky často používáte tuto otázku a pak vás štve, že dostáváte odpověď "dobrý"? Že se vaše ratolest ani nenamáhá povědět vám o svém dni víc?
A jak moc práce dalo vám vymyslet vstupní otázku celé konverzace?
Myslím, že pokud se o někoho zajímáme, svůj zájem můžeme projevit třeba tím, že z našich dotazů je jasné, že na druhého skutečně myslíme. Že něco víme o jeho zájmech, o jeho životě.
Skutečný zájem je to, co otevírá konverzaci a pomáhá prohlubovat vzájemný vztah. V komunikaci s dětmi zároveň platí, že ony se pojmenovávat vlastní prožitky, emoce a potřeby teprve učí. Tím, že se pokusíte formulovat otázku konkrétněji, s vyjádřením dítěti pomůžete. To je pak motivace povědět rodičům víc úplně jiná, když najednou vím, jak "to" vlastně říct.
Co třeba zkusit se zeptat jinak?
Sedíš pořád s Honzíkem ve druhé lavici u okna?
Co ses dnes dozvěděl ve škole zajímavého?
Přibyly v družině nové hračky?
Na jaký předmět se letos nejvíc těšíš?
Jak trávil tvůj kamarád prázdniny?
Co ti dnes udělalo největší radost?
Zlobil se ve škole někdo?
Co tě ve škole nejvíc bavilo?
Kdo se přes prázdniny nejvíc změnil?
Hráli jste nějaké hry?
. . .
Je to jen pár nápadů. Jistě vymyslíte otázky vlastní a vhodnější, stačí chvíle přemýšlení🙂
PS: Pokud vám jde o vztah s dítětem, ještě doporučuji neptat se hned na známky. Ty se vztahem nemají nic společného. A nezajímat se pořád jenom na školu - nejen prací živ je člověk.